Památka svatého Pia z Pietrelciny, kněze

Představte si na chvíli ten prostý, až nepatrný obraz: poutníka, který kráčí krajinou a v ruce drží hůl. Je to obraz, který nám dnes nabízí evangelium, když Ježíš posílá své učedníky na cestu. „Vezměte si na cestu jen to nejnutnější,“ říká jim. Žádná zavazadla, žádné zásoby, žádné jistoty, které by si člověk mohl sbalit do batohu. Je to výzva k naprosté lehkosti, k důvěře, která se neopírá o věci, ale o toho, kdo nás posílá. Benjamin Vo, náš drahý Ben, byl chlapcem, který tuto lehkost v sobě nesl přirozeně, aniž by o tom musel mluvit. Pamatuji si na tu jeho neuvěřitelnou schopnost radovat se z maličkostí – z letadla na obloze, z chutné zmrzliny, z prostého bytí se svým bratrem Ryanem. Pro Bena nebyl svět místem, které by musel ovládnout nebo vlastnit, ale místem, které chtěl prozkoumat s otevřeným srdcem. Jeho život, i když byl tak krátký, byl jako ten učedník na cestě: nezatížený, otevřený, plný nadšení pro to, co přijde.

Musíme být dnes upřímní k tomu, co cítíme. Stojíme-li v tomto čase, tři měsíce po Benově odchodu, cítíme v sobě tu prázdnotu, která se nedá zaplnit slovy. Je to ache, ta drásavá realita, kdy se ráno probudíte a vaše mysl podvědomě hledá Bena, aby mu řekla „dobré ráno“, a on tam není. Je to tichá otázka, která se vrací v nocích, kdy ticho domu křičí jeho nepřítomností: „Pane, proč právě on? Proč tento kříž?“ Je to bolest, která není hříchem; je to bolest, která je svědectvím lásky. A chci vám dnes říct jednu věc, kterou musíte nechat sestoupit z hlavy hluboko do srdce: Alane, Thao, vy jste nic nezanedbali. Nemoc, kterou Ben prošel, nebyla trestem, nebyla následkem ničeho, co byste vy udělali nebo neudělali. Bůh se na vás nedívá jako na ty, kteří by snad něco zanedbali. On se na vás dívá jako na rodiče, kteří milovali svého syna až do posledního dechu. Odložte tu tíhu viny. Nechte ji padnout k nohám Kristovým. On vás neobviňuje, on vás objímá. Některé věci v tomto životě prostě přicházejí mimo lidské chápání, mimo jakoukoli kontrolu, a žádná bdělost by je nemohla odvrátit. Vy jste byli jeho přístavem, jeho bezpečím, jeho láskou. To stačí. To je víc než dost.

Podívejte se na první čtení z Knihy přísloví. „Každé Boží slovo je vyzkoušené, je štítem těm, kdo se k němu utíkají.“ To je ten turn, ten obrat, který mění všechno. V našem životě, v té nekonečné cestě, na kterou nás Ježíš posílá, nejsme nikdy sami. Bůh sám je tím štítem. On je tím, kdo nás chrání, když se cítíme zranitelní a bezbranní. Ben byl chlapcem, který tento štít vnímal skrze svou neuvěřitelnou empatii. Vzpomeňte si na to, jak chtěl jako patnáctiletý nabídnout své úspory z prasátka, aby pomohl strýci Williamovi. On to neudělal, aby se pochlubil, on to prostě nabídl, protože jeho srdce bylo nastaveno na lásku, která nepočítá. Ben byl tím chlapcem, který rozuměl, že bohatství není v tom, co máme v kapse, ale v tom, co jsme ochotni dát. Tato jeho štědrost, tato jeho ochota podělit se o všechno, je tím, co z něj dělá našeho průvodce na cestě k Bohu. Benova láska, ta, která se nebojí oběti, ta, která myslí na druhé, nekončí smrtí. Ona teče dál. Podobně jako ten „Well of Love“, který v jeho jménu dává život v Cà Mau, i Benova láska se proměnila v pramen, který napájí druhé. Vaše láska k Benovi, vaše péče o něj, to všechno je v Božích očích nesmírně vzácné. Bůh vidí každou vaši slzu, každou vaši modlitbu, každou noc, kdy jste nemohli spát. On je s vámi.

Ryane, ty jsi bratr, který nese tu nejtěžší a zároveň nejkrásnější roli. Ty jsi tím, kdo ví, jaké to bylo sdílet s Benem svět. Ty jsi tím, kdo nese vzpomínku na vaše společné smíchy, na to, jak jste spolu objevovali svět, jak jste stáli před památkami a snili o budoucnosti. Neboj se jít dál. Ben by si přál, abys dál objevoval, abys dál snil, abys dál žil naplno. V každém tvém kroku, v každém tvém úsměvu, Ben pokračuje ve své cestě. Ty jsi tím, kdo nese pochodeň vaší společné radosti do budoucnosti, která je před tebou. A věz, že Ben je s tebou. On tě sleduje s tím stejným zájmem, s jakým se díval na letadla. On je tvým andělem, tvým průvodcem. Ať tě tato blízkost provází, když se cítíš osamělý. Ben je blíž, než si dokážeš představit.

Svatý Pius z Pietrelciny, kterého si dnes připomínáme, byl mužem, který nesl kříž s neuvěřitelnou pokorou. On věděl, co to znamená trpět, ale také věděl, co to znamená být naplněn Boží láskou. Ben, náš drahý chlapec, se k němu připojil v tom „Banquet of Heaven“, o kterém tak často mluvíme. Tam, kde už neexistuje žádná bolest, žádná nemoc, žádná únava z cesty. Jen světlo a nekonečný pokoj. Až se dnes budete modlit, zkuste se na chvíli zastavit. Představte si Bena, jak na vás shlíží s tím svým typickým úsměvem, s tím svým zájmem o všechno, co se děje. On vás miluje. A Bůh, který ho stvořil, vás miluje ještě víc. Zůstaňte v této důvěře. Nechte se vést Marií, naší Matkou, která nás učí říkat „ano“ i tehdy, když nerozumíme. Až uvidíte na obloze letadlo, vzpomeňte si na Bena. Usmějte se. Vězte, že on je blíž, než si myslíte. Benjamine, náš drahý chlapče, oroduj za nás, ať i my dokážeme žít s takovou lehkostí a radostí, s jakou jsi ty procházel světem. Ať nás tvůj úsměv provází v každém dni, až do chvíle, kdy se znovu shledáme v domě našeho Otce, kde už nebude žádný pláč, jen nekonečná radost. Amen.