Čtvrtek patnáctého týdne v mezidobí

Drazí bratři a sestry v Kristu,

dnešní čtení nám přinášejí slova útěchy a naděje, která tak naléhavě potřebujeme, zvláště když neseme těžké břemeno smutku. Izaiáš mluví o tom, jak Hospodinův soud učí obyvatele světa spravedlnosti a jak Bůh nám dává pokoj. Říká: „Vy, Hospodine, nám dopřáváte pokoj, neboť vy jste uskutečnil všechno, co jsme vykonali.“ To je hluboká pravda: i v našem utrpení, i v naší bolesti, je to Bůh, kdo nakonec působí.

A pak slyšíme ta nesmírně silná slova z Izaiáše: „Tvoji mrtví ožijí, jejich mrtvoly vstanou; probuďte se a zpívejte, vy, kdo ležíte v prachu. Neboť vaše rosa je rosa světla a země stínů rodí.“ Jaká to vize! Vzkříšení, světlo, nový život. To je naše naděje, to je to, k čemu se upínáme.

A pak Ježíšova slova z evangelia: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem; a naleznete odpočinek pro své duše. Neboť mé jho je příjemné a mé břemeno lehké.“

„Pojďte ke mně… a já vám dám odpočinek.“ Tato slova jsou balzámem pro zraněnou duši. Ježíš nás zve, abychom k němu přišli se všemi našimi starostmi, s celou naší bolestí, a on nám slibuje odpočinek. Neříká, že břemena zmizí, ale že nám pomůže je nést, že je učiní lehkými.

Ben, náš drahý Benjamin, byl chlapec s nesmírně laskavým srdcem. V jeho úsměvu byla taková lehkost, taková radost, která se snadno šířila na všechny kolem. Jeho rodiče, Alan a Thao, a jeho bratr Ryan, stejně jako tety, strýcové a všichni, kdo ho milovali, vědí, jakou radost přinášel do jejich životů. A právě tato lehkost, tato radost, kterou Benjamin Vo s rodinou sdílel, mi připomíná Ježíšovo „lehké břemeno“. Benův život, i když krátký, byl plný lásky a darů, které dával druhým. Jeho zvídavost, jeho bystrá mysl, jeho odhodlání – to vše bylo darem, který nyní, věříme, spočívá v Božím pokoji.

Čtyři týdny uplynuly od chvíle, kdy Ben odešel do věčnosti. Čas plyne, ale bolest zůstává. A právě v těchto chvílích se musíme obrátit k Ježíšovi, k jeho slibu odpočinku. Mami, tati, Ryane, vím, že vaše srdce bolí. Ale Ben je nyní v tom nejlepším odpočinku, v náručí Otce. A on vám chce dát sílu, abyste pokračovali, abyste se navzájem podpírali, a abyste našli útěchu v tom, že Benův život měl smysl, hluboký smysl v Božím plánu.

Pro všechny, kdo se k nám připojili z dálky, zvláště pro ty děti, které trpí, a pro každou rodinu, která nese těžký kříž: vězte, že nejste sami. Bůh vás vidí, drží vás a touží vám dát svůj pokoj. Pojďte k němu s tím, co vás tíží. On vám dá odpočinek.

Modleme se, aby Benjamin, jehož úsměv a láska nám tolik chybí, spočíval v pokoji světla, a aby my všichni, kdo ho oplakáváme, našli útěchu v Ježíšových slovech a v naději na vzkříšení. Amen.